STATUS SCIENTOLOGIE JAKO SVĚTOVÉHO NÁBOŽENSTVÍ POTVRZEN NEJVYŠŠÍM SOUDEM V EVROPĚ
Evropský soud pro lidská práva vydal 5. dubna 2007 jednomyslně přelomové rozhodnutí ve prospěch scientologického náboženství, které potvrzuje náboženskou svobodu Scientologů a jejich náboženských sdružení ve všech čtyřiceti sedmi zemích, které podepsaly a ratifikovaly Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP), přijatou Radou Evropy v roce 1950. Rozhodnutím ve prospěch Scientologické církve soud potvrdil důležitou otázku, kterou se Ruská federace sama zavázala dodržovat, a to právo na náboženskou svobodu nejen pro Scientology, ale pro členy všech náboženství napříč Evropou.
Soud pro lidská práva v případu nazvaném Scientologická církev Moskva proti Rusku (stížnost č. 18147/02) zrušil odmítnutí Moskevské městské vlády zaregistrovat Scientologickou církev Moskvy jako náboženskou organizaci. Soud shledal, že Rusko porušilo práva Scientologické církve podle článku 11 EÚLP (právo na svobodu sdružování) „čtěte ve světle článku 9″ (právo na svobodu náboženského vyznání), když odmítlo přeregistrovat Scientologickou církev Moskvy.
Konkrétně Soud pro lidská práva stanovil, že moskevské úřady při odmítnutí registrace Scientologické církve Moskvy „nejednaly v dobré víře a zanedbaly svou povinnost neutrality a nestrannosti vůči náboženskému společenství žadatele.“ Soud také přiznal církvi 10 000 € jako náhradu nemajetkové újmy a 15 000 € na náklady řízení.
Tento případ je mimořádně významný, protože potvrzuje, že Evropský soud pro lidská práva považuje Scientologickou církev za legitimní náboženskou organizaci, která má podle Evropské úmluvy o lidských právech stejná práva jako jakákoli jiná náboženská organizace.
EVROPSKÝ SOUD PRO LIDSKÁ PRÁVA
Evropský soud pro lidská práva byl zřízen za účelem vytvoření mechanismu pro řešení stížností na porušování lidských práv proti státům, které jsou smluvními stranami Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, přijaté Radou Evropy v roce 1950. Soud sídlí ve Štrasburku ve Francii a v současné době má jurisdikci nad čtyřiceti sedmi evropskými státy s více než 800 miliony občanů, což z něj činí pravděpodobně nejvýznamnější mezinárodní soud.
Posláním soudu je prosazovat Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod prostřednictvím rozhodování o stížnostech na porušování lidských práv ze strany smluvních států, které jsou předkládány soudu buď jinými smluvními státy, nebo jednotlivci podléhajícími jurisdikci smluvního státu. Státy se zavazují řídit se konečným rozsudkem soudu v každém případě, jehož jsou stranami, podle článku 46 Úmluvy. Konečný rozsudek soudu je předán Výboru ministrů, který dohlíží na jeho výkon.
Rozhodnutí soudu neovlivňují pouze stát, který je stranou rozsudku, ale také vytvářejí přímý soudní precedens na nejvyšší úrovni pro všech čtyřicet sedm členských států. Rozhodnutí soudu ve věci Scientologické církve Moskva a jeho zacházení se Scientologickou církví jako s „náboženskou komunitou“ s právem na plnou škálu základních lidských práv, která náleží takovým komunitám, má proto přímou aplikaci a vytváří důležité a závazné právní precedenty v celé Evropě a Eurasii.
Scientologická církev Moskva je náboženským sdružením a byla jako taková oficiálně registrována v lednu 1994. Dne 1. října 1997 vstoupil v platnost nový Zákon o svobodě svědomí a náboženských sdruženích (Zákon o náboženství), který vyžadoval, aby všechna náboženská sdružení, kterým byl dříve udělen status právnické osoby, uvedly své stanovy do souladu s novým Zákonem o náboženství a znovu požádaly o registraci u Ministerstva spravedlnosti před 31. prosincem 2000. Nezískání přeregistrace před uplynutím této lhůty vystavilo církev hrozbě rozpuštění soudním rozhodnutím.
Scientologická církev Moskva následně podala jedenáct žádostí o přeregistraci u Moskevského ministerstva spravedlnosti mezi srpnem 1998 a květnem 2005. Každá žádost byla zamítnuta.
Svévolné odmítnutí přeregistrovat moskevskou církev podle Zákona o náboženství ohrozilo její status právnické osoby. Důsledky neregistrace jako náboženské organizace ve smyslu zákona byly pro církev a její členy extrémní. Práva církve a jejích účastníků, nezbytná pro výkon jejich náboženských aktivit na jakékoli úrovni kromě té nejzákladnější, byla vážně ohrožena, včetně práva získávat, dovážet a distribuovat náboženskou literaturu; schopnosti provádět charitativní činnost, práva vlastnit a udržovat náboženské budovy, práva vlastnit a provozovat vzdělávací instituce, včetně teologických škol; a práva zvát zahraniční občany ke kázání a vedení náboženských obřadů.
V důsledku toho podala moskevská Scientologická církev právní stížnost na úrovni okresního soudu, kterou vyhrála. Soud ve svých zjištěních jasně uvedl, že vláda použila úskok, aby se vyhnula přeregistraci církve. Vláda se však vyhnula splnění soudního příkazu a po dalších dvou letech právního přetahování církev v roce 2002 požádala Evropský soud pro lidská práva, aby projednal její případ týkající se lidských práv a diskriminace proti ruskému státu.
KONKRÉTNÍ ZÁVĚRY SOUDU
Když soud přiznal vítězství moskevské Scientologické církvi, odkázal na svou ustálenou judikaturu v tom smyslu, že svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání, jak je zakotvena v článku 9, je jedním ze základů demokratické společnosti ve smyslu Evropské úmluvy o lidských právech.
Je ve svém náboženském rozměru jedním z nejdůležitějších prvků, které utvářejí identitu věřících a jejich pojetí života, ale je také cenným přínosem pro ateisty, agnostiky, skeptiky a nezúčastněné. Pluralismus neoddělitelný od demokratické společnosti, který byl draze vykoupen během staletí, na něm závisí.
Tento široký přístup je v souladu s aplikací základní politiky lidských práv Evropského společenství soudem v otázkách náboženské svobody – „potřeba zajistit skutečný náboženský pluralismus, který je inherentním rysem pojmu demokratické společnosti.“ Podobně soud zdůraznil důležitost „pluralismu, tolerance a otevřenosti mysli, bez nichž není demokratické společnosti.“ Jak soud zdůraznil, vzhledem k tomu, že náboženské subjekty existují ve formě organizovaných struktur, „autonomní existence náboženských komunit je nezbytná pro pluralismus v demokratické společnosti a je tedy otázkou, která je v samém srdci ochrany, kterou poskytuje článek 9.“
Ve svém rozhodnutí soud jasně uvádí, že tyto principy musí platit pro Scientologickou církev a že by bylo v rozporu s touto politikou „skutečného náboženského pluralismu“ a vedlo by k svévoli a nespravedlivé diskriminaci zacházet se Scientologickou církví jinak než s jakýmkoli jiným náboženským společenstvím. Soud pak znovu potvrdil právo náboženských společenství, jako je Scientologická církev, být osvobozeny od svévolného státního zasahování.
Soud uzavřel své rozhodnutí prohlášením:
Vzhledem k výše uvedenému zjištění soudu, že důvody uváděné Moskevským ministerstvem spravedlnosti a potvrzené moskevskými soudy pro odmítnutí přeregistrace pobočky žadatele neměly právní základ, lze vyvodit, že moskevské úřady při odmítnutí registrace Scientologické církve Moskvy nejednaly v dobré víře a zanedbaly svou povinnost neutrality a nestrannosti vůči náboženskému společenství žadatele. Ve světle výše uvedeného soud považuje zásah do práva žadatele na svobodu náboženského vyznání a sdružování za neoprávněný. Došlo tedy k porušení článku 11 Úmluvy čtený ve světle článku 9.
DALŠÍ ROZHODNUTÍ ESLP VE PROSPĚCH SCIENTOLOGIE
KIMLYA A DALŠÍ PROTI RUSKU
Dne 1. října 2009 vydal Evropský soud pro lidská práva další přelomové rozhodnutí chránící náboženskou svobodu v případu Scientologické církve, Kimlya a další proti Rusku (stížnosti 76836/01 a 32782/03). Soud rozhodl jednomyslně ve prospěch dvou náboženských skupin v Rusku a shledal, že mají právo být registrovány jako náboženské organizace podle ruského práva. Rozhodnutí stanovilo, že tyto skupiny a zakladatelé Scientologické církve Surgut a Scientologické církve Niznekamsk mají právo na náboženskou svobodu a právo na svobodu sdružování podle článků 9 a 11 Evropské úmluvy o lidských právech.
Při dosažení tohoto rozhodnutí soud „stanovil, že žadatelé nemohli získat uznání a efektivní zapojení svých práv na svobodu náboženského vyznání a sdružování v jakékoliv organizační formě. První žadatel nemohl získat registraci scientologické skupiny jako nenáboženské právnické osoby, protože byla ruskými úřady považována za náboženskou komunitu. Žádosti o registraci jako náboženské organizace podané prvním a druhým žadatelem jako zakladateli jejich příslušných skupin a také jménem třetího žadatele byly zamítnuty s odkazem na nedostatečnou dobu existence skupin. Nakonec omezený status náboženské skupiny, pro který byli způsobilí a v němž existoval třetí žadatel, jim nepřinesl žádné praktické nebo efektivní výhody, protože takové skupině byla odepřena právní subjektivita, majetková práva a právní způsobilost chránit zájmy svých členů a byla také vážně omezena v základních aspektech svých náboženských funkcí. V souladu s tím soud shledává,
že došlo k zásahu do práv žadatelů podle článku 9 vykládaného ve světle článku 11.“
SCIENTOLOGICKÁ CÍRKEV PETROHRAD A DALŠÍ PROTI RUSKU
Evropský soud pro lidská práva se znovu zabýval odmítnutím ruské vlády registrovat scientologickou náboženskou skupinu jako náboženskou organizaci podle Zákona o náboženství z roku 1997 v případu Scientologická církev Petrohrad a další proti Rusku (stížnost č. 47191/06). Petrohradské scientologické skupině byla odmítnuta registrace podle Zákona o náboženství z důvodu, že neexistovala patnáct let před registrací, jak vyžaduje Zákon o náboženství z roku 1997.
S odkazem na své rozhodnutí týkající se scientologických náboženských skupin v případu Kimlya Evropský soud pro lidská práva stanovil, že omezený status náboženských skupin, které se nemohou registrovat podle Zákona o náboženství z roku 1997, „neumožňoval členům takové skupiny efektivně užívat své právo na svobodu náboženského vyznání, což činilo takové právo iluzorním a teoretickým spíše než praktickým a účinným.“ Proto soud shledal, že odmítnutí ruské vlády registrovat scientologickou náboženskou skupinu jako náboženskou organizaci představovalo zásah do jejího práva na náboženskou svobodu zaručeného článkem 9 Evropské úmluvy o lidských právech vykládaného ve světle práva na svobodu sdružování zaručeného článkem 11 Úmluvy.
Spolu s rozhodnutím ve věci Scientologická církev Moskva proti Rusku tato rozhodnutí podtrhují skutečnost, že scientologické náboženství a scientologické náboženské organizace mají nárok na stejná práva a ochranu jako jiná náboženství a náboženské organizace podle mezinárodních smluv o lidských právech, jako je Evropská úmluva o lidských právech, Helsinské dohody OBSE a Mezinárodní pakt OSN o občanských a politických právech.
ZÁVĚR
Tato tři rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva vyžadující registraci čtyř scientologických náboženských skupin jako náboženských organizací potvrzují a definitivně stanoví to, co již zjistili odborníci na lidská práva, akademici a četné národní soudy: že Scientologická církev je náboženským společenstvím s právem na plnou škálu lidských práv a práv na náboženskou svobodu, která takovým organizacím náleží. Jakýkoli pokus vlád zacházet se Scientologickou církví odlišně nemůže obstát při přezkoumání.
Tato rozhodnutí ESLP představují přelomová rozhodnutí ovlivňující svobodu náboženského vyznání v celé Evropě. Rozhodnutí mají dopad na náboženská práva všech vyznání existujících a působících ve všech čtyřiceti sedmi státech podléhajících Evropskému soudu pro lidská práva.
